Výsledková část

Sokol Velké Losiny - Sokol Čechovice 2:3 (1:1)

Sokol Čechovice FK Nový Jičín 0:4 (0:1)

  Po Hranicích do čechovického areálu zamířili dorostenci z Nového Jičína. Dva nejlepší týmy tabulky MSDD – E dvě kola po sobě, nic jednoduchého. I v tomto zápase to vypadalo, že čekání na gól se protáhne až do druhé poloviny zápasu. Po několika šancí hostů, nebezpečných standardkách domácích a poměrně vyrovnaném průběhu první půle, v níž iniciativu střídavě přebíraly oba celky, se však nakonec dvě minuty před poločasovým hvizdem radovali hosté. Nejednalo se o jedinou kaňku, již dříve musel pro zranění střídat Hájek. Do druhé půle nastoupila obměněná sestava domácích, příležitost ukázat se dostali všichni přítomní. Ani čerstvá krev však nepomohla. Druhý zápas po sobě mladší dorostenci nedokázali rozvlnit síť, novojičínským se to naopak povedlo ještě třikrát. Zápas tedy skončil výsledek 0:4 pro Nový Jičín.

    Hodnocení trenéra: S Hranicemi jsme hráli dobře, dodržovali to, co jsme chtěli. Ačkoliv se prohrálo, spíše jsem kluky chválil za to, jak svůj výkon dokázali podřídit týmu. Dnes to však na pochvalu rozhodně nevypadalo. Potýkáme se s úzkým kádrem, pomáhat nám musí hned čtyři žáci. Problémem je, že nejsme schopni podobně jako týmy ze špičky tabulky oživit sestavu náhradníky. Zde vidím největší příčinu posledních neúspěchů. Přístup některých hráčů dnes též nebyl ideální. Například útočná dvojice Pátek – Růžička, dnes byla na hřišti, řeknu to na rovinu a slušně, naprosto zbytečná. Zasloužená prohra, ale myslím si, že skórovat jako první, mohlo to být i úplně naopak. Nástup do zápasu jsme měli dobrý. Alespoň nějaké pozitivum.

FK Jeseník - Sokol Čechovice 1:2 (0:2)

   Na čechovický mladší dorost o víkendu čekal soupeř z nejspodnějších pater tabulky, jak jsme se již však mohli několikrát přesvědčit, zápasy proti papírově slabším soupeřům našim hráčů zas tak příliš nevycházejí. Jeseník se nacházel před zápasem na předposledním místě jen o skóre před Frenštátem, začátek zápasu tabulkovému postavení odpovídal. Hned po úvodním hvizdu se ukázalo, kdo vstával v sobotu před šestou hodinou ranní a byl tak již dostatečně probrán, na rozdíl od domácích. Ačkoliv se rozehrávky ujal domácí útočník, okamžitým vysunutým presinkem získal skvěle míč Krčal a naservíroval jej RŮŽIČKOVIi, který si vzpomněl na závěr minulého zápasu, jak krásný pocit to je, když se rozvlní síť, 0:1. Nápor hostů nepřestával, ovšem skóre se neměnilo. Až to vypadalo, že za to, co vše bylo především dvojicí Růžička – Pátek spáleno, musí přijít trest. Po pár minutách hry jsme branku konečně dokázali trefit, z pozice levého beka se do centru položil hlavičkující Schuster, ovšem orazítkoval pouze břevno. Uklidňující druhý gól tak musel vzít na svá bedra PÁTEK a po kličce gólmanovi zasunul do prázdné brány, 0:2. Naprostá dominance byla ukončena až poločasovým hvizdem. V druhé půli byl prvních dvacet pět minut obraz hry naprosto totožný s první půlkou, ovšem tentokrát nikdo nebyl schopen gólmana prostřelit. Nepodařilo se to ani Frohnovi s Hájkem, kteří se tak úspěšně přidali mezi hlavní spalovače utkání k Růžičkovi s Pátkem. Po prostřídání, kdy na hrací plochu přišel Moural se Smolkou, se hra vyrovnala a po ojedinělém nákopu přišel konečně onen zmiňovaný trest, kdy domácí hlavou snížili, 1:2. Naštěstí však i přes rádoby závěrečný nápor Jeseník nevyrovnal, a tak si Čechovice připsaly do tabulky další tři body.

    Hodnocení trenéra: První poločas mě potěšil, a to především díky předvedené hře, ne kvůli skóre, to mělo být mnohonásobně vyšší. Je sice dobře, že se opět prosadilo naše útočné duo, gólů však mělo být více, a to nejen od nich. Vyzdvihl bych také kvalitně pracující záložní formaci, především pak Valdeze s Hájkem, kteří dokázali domácí ve středu pole jednoznačně přehrát a vytvářeli tak šance pro křídla. K nim se ještě přidal Schuster, který dobře podporoval útok. Kromě spálených šancí mě pak mrzí ještě to, že náhradníci nezachytili nastolené tempo zápasu a bylo evidentní, že mužstvo neoživili tak, jak měli. Stále je na čem pracovat, příští týden nás čekají Hranice a to je soupeř, s nímž si neproměnit takové šance jako dnes, dovolit nemůžeme.

Sokol Čechovice - FK Šumperk B 3:2 (0:0)

   Náš mladší dorost hostil svého soupeře pro 20.kolo, stejně staré fotbalisty ze Šumperka, opět v azylovém prostředí, tentokrát však kvůli nepříznivému
počasí v předešlých dnech v nedalekých Biskupicích. Ani na lavičce nebyl
tentokrát nemocný Páleník, jinak byli čechovičtí kompletní včetně posil ze
starších žáků, kteří se tentýž den ráno protrápili v Konici k vítězství na
penalty. První polovina se nesla především v taktickém duchu, dvě šance hostů vychytal Navrátil, na druhé straně hrozily Čechovice především ze standardních situací. Nejvíce pak ohrozil skoro napnutou síť za zády šumperského gólmána Filip Baroš, jeho pokus však zastavila tyč. Žádná nebezpečnější akce se již neudála, poločas sudí Oulehla ukončil za bezbrankového stavu. Druhý poločas začal nejprve neshodami hostí s rozhodčím, kdy se hráčům soupeře nelíbilo neuznání sporného gólu, kdy Navrátil neudržel míč a hostující útočník jej dorazil do brány, údajně po faulu. I tak se však následně hostě radovali z vedení, ne však na dlouho, protože po rohovém kopu bleskově vyrovnal Frohn na 1:1. Následoval faul domácích v pokutovém území a ani další zápas mladšího dorostu se tak
neobešel bez penalty, kterou Šumperk proměnil a dostal se do vedení 1:2.
Následně však byli diváci na svatostánku v Biskupicích svědky znovuzrození  střelce Růžičky, který dvěma slepenými góly strhl vítězství v poměru 3:2 na stranu Čechovic.

Hodnocení trenéra: „Spokojen jsem byl už po prvním poločase, oproti zápasu v Zábřehu to bylo jako den a noc. Zřejmě byl výkon ovlivněn i větším hřištěm oproti malinké umělce v minulém kole. Šumperk mi přišel jako daleko silnější protivník, bylo však krásně vidět, že minulý týden jsme si zápas prohráli sami. Ačkoliv k jednotlivcům výtky byly, jako tým jsme působili kompaktně a dodržovali taktiku. Druhý poločas pak byl divočejší, vše začalo dohady hostů s rozhodčím, neuznaným gólem, penaltou... Jsem rád, že jsme se prosadili gólově konečně i ze standardky, Šumperk měl především s rohovými kopy veliké problémy, škoda, že jich nebylo více. A úplně největší radost mi pak udělaly první dvě střely na jaře v podání Marka Růžičky a také jeho první dva góly znamenající vítězství, ačkoliv u toho druhého byla ještě důležitější práce Filipa Baroše.